Jak se zbavit myší v restauraci a jak těch v médiích?

Na začátku bylo myší hovínko v budově, kde sídlilo jednoho lahůdkářství. Teď už jsou z něj zástupy hlodavců prohánějících se českými médii. A nic na ně nezabírá. Někteří novináři si je totiž hýčkají.

Byla by to naprosto marginální zpráva, která by nepřežila do druhého dne. Česká zemědělská a potravinářská inspekce začátkem roku zkontrolovala svou obvyklou várku provozoven, našla obvyklé množství nedostatků a uvalila obvyklý balík sankcí.

Jenže mezi čínskými bistry, jejichž název si většina ze strávníků v životě nezapamatuje, figurovalo také kdysi slavné pražské lahůdkářství Jan Paukert na Národní třídě.

Inspektoři našli mastnotu tam, kde být neměla, a objevili dokonce myší trus. Tak lahůdkářství uzavřeli do odstranění nedostatků.

Co na tom, že mastnota by po běžném ranním úklidu v provozovně mizela dávno před jejím otevřením. Kontrola totiž dorazila v pondělí časně ráno, po zavíracím dnu. Co na tom, že hlodavci po sobě zanechali stopy jen v prostorách, které už lahůdkářství vůbec nevyužívalo, a že pěkná „myšárna“ je celý Palác Paukert, budova sice památná, ale už dlouhé roky zoufale volající po zásadní rekonstrukci.

Jméno Paukert se zkrátka postaralo o to, že zpráva nejen nezapadla, ale v rámci žánrové skladby médií „povýšila“ ze zpravodajství až mezi poznámky, glosy a komentáře.

Nedávné vydání týdeníku Euro z vydavatelského konglomerátu Mladá Fronta přineslo ve své rubrice Monitor – ozvěny pod úderným titulkem Vyžeň myši, roztoč kozla následující informaci:

První republika byla pro slavné Lahůdkářství Jan Paukert zlatou érou. Po roce 1989 přišla doba stříbrná, která trvala až do února, kdy inspektoři zjistili, že se po jediných originálních chlebíčcích proháněly myši, a lahůdkářství zavřeli. Dlouho se spekulovalo, co dál, a jasno je až nyní – podnik se stal součástí gastrořetězce Kozlovna ze skupiny Plzeňského Prazdroje. Starý pan Jan Paukert, „vynálezce chlebíčku“, by se asi divil, proti myším je ale kozel přece jen pokrok.

Překlopenou do elektronické podoby ji pak našli (platící) čtenáři webů e15.cz a profit.cz.

S tímhle časopiseckým příspěvkem (nebo chcete-li autorským dílem, jakkoliv jeho autor zůstal v anonymitě) se to má jako s každým dobrým příběhem: Pokud by mu něco zásadně uškodilo, pak jsou to doložitelná fakta.

Primární zdroj, tedy tisková zpráva Státní zemědělské a potravinářské inspekce z 24. 02. 2015, se samozřejmě o žádných myších prohánějících se po chlebíčcích nezmiňuje. Inspektoři se totiž musejí držet pravdy.

Někteří novináři se však zřejmě domnívají, že právě oni ne.

Pravdou vlastně není ani to, že se „podnik se stal součástí gastrořetězce Kozlovna ze skupiny Plzeňského Prazdroje“. Značková pivnice sice lahůdkářství v prostorách na Národní nahradí, ale aniž by na ně jakýmkoli způsobem navazovala nebo jinak využívala značku Jan Paukert. Ta se dočká dalšího rozvoje v podobě avizovaného franšízového konceptu moderních občerstvovacích zařízení situovaných především do office center.

Jenže. Takto postavený příběh už není vůbec sexy. Ale položte si otázku, a upřímně si na ni odpovězte: Přečtete si v ekonomickém týdeníku raději „sexy příběh“ nebo informace a fakta, která sedí? Nicméně abych nevyloučil všechny možnosti… Pokud snad mělo jít o nadsázku, je škoda, že autor nepoužil uvozovky nebo kurzívu.